NAŠI HAFÍCI
V současné době máme jednu fenku chodského psa.
ATHELAS TRITICA (Aty)
* 2. 6. 2008
fenka - chodský pes
Aty jsme si přivezli ze severu Čech, jako malé chlupaté klubíčko, ze kterého se velice rychle začala vyvíjet krásná chodská slečna. Protože nás ale smůla provází stále, tak náš sen o chovu tohoto báječného plemene se rozpadl na konci října 2008, kdy bylo Aty 5 měsíců. Po dvou krušných měsících plných neovladatelných záchvatů až do bezvědomí, byla diagnoza jasná. Aty má epilepsii. V aktualitách 2008 se můžete dočíst o podrobnostech.
Aty se vyvíjela a chovala zcela jinak než Nicky, a tak jsme si museli zvykat na některé nové situace, které jsou ale se štěnětem běžné. Kousala, co jí přišlo pod zuby, chtěla si hrát se všemi včetně malých dětí a tak dále a tak dále... Záchvaty v ranném věku zanechaly na její psychice drobné šrámy, ale řekli bychom, že se to stále lepší a lepší.
Je velice hodná a vděčná za pohlazení, trochu neposlušná, nicméně to není její vinou, ale spíše naší (na cvičák zatím jaksi nezbývá čas). Miluje frisbee, létající talíř je dokonce tak velkou motivací, že se v létě odvážila do vody :o).
Občas nám přinese perné chvilky, zvláště když si začne "notovat" se sousedovic fenkou a nebo když se rozhodne proběhnout se po vesnici. Zajímavý je její vztah ke koním. Někdy si jich ani nevšime, jindy kolem nich lítá a štěká a jindy se zas jen tak očuchává s Jasmínkou. Bohužel s sebou na vyjížďky jí brát nemůžeme, protože ačkoliv neutíká za zvěří, místní myslivci jsou zásadně proti volnému pohybu psů v lese a jsou schopni nám Aty "pokřtít" brokama.
Na začátku října 2008 jsme s ní byli na klubové výstavě, kde ve své třídě získala krásné druhé místo.
14.5.2010 - Aktuálně je Aty již více jak rok bez jediného záchvatu, což nás velice těší a postupně zkoušíme snížit dávky léku. Doufáme, že se nám ho podaří snížit na minimum (např. 1/4 denně).
30.12.2011 - Posledního půl roku jsme Aty léky zcela vysadili. Během podzimu měla jeden slabší záchvat, takže okamžitě zase začala léky dostávat, po týdnu jsme je opět vysadili a od té doby je zatím stále vše ok. Tak jsme moc rádi a věříme, že už to tak vydrží. :o)
| Pady Bryvilsár * 2004 DKK 0/0 A1,I1,K2,U12,W2-3-4 V, CAC |
Ch. Reno Bryvilsár * 1998 DKK 0/0 5CHj5 |
Ch., JCh. Qwart Prima Nova * 1996, DKK 0/0 |
Ch., JCh. Endy Bryvilsár |
| Henni Prima Nova | |||
| Ch., JCh. Catty Bryvilsár * 1993, DKK 0/0 |
Ch. Birri Chodský pes | ||
| Ch. Bela na Bylinkách | |||
| Bonny Baracuda Acces * 1997 DKK 0/0 6CHq5 |
Ch. Birri Chodský pes * 1991, DKK 0/0 |
Asan na Bylinkách | |
| Arina Dobrá stopa | |||
| Arka na Pomeznici * 1994 |
Caro Prima Nova | ||
| Burga Chodský pes | |||
| Artea Vita Canina * 2004 DKK 1/1 A1,I1,K2,U12,W2-3-4 V, CAJC ZZO,BH,ZOP,ZPU 1,ZM,ZPU 2,ZVV 1, ZPS 1,FPr 1,FPr 2,FPr 3,FH 1,IPO 1,IPO 2 |
Garry z Gipova * 2001 DKK 0/0 A3,I1,K2,U12,W2/B2 |
Fred na Barance * 1992, DKK 0/0 |
Back na Barance |
| Asta na Barance | |||
| Fanny z Gipova * 1998, DKK 1/0 |
Hoss Bryvilsár | ||
| Baronesa z Aglobern | |||
| Erin Graine Lukato Gold * 2001 DKK 2/2 A3,K2,W2/B2 |
Birmin Lukato Gold * 1999, DKK 0/- |
Clark z Gipova |
|
| Cherry Bryvilsár |
|||
| Bela Prima Daja * 1999, DKK 0/0 |
JCh. Blesk z Dašického zátiší |
||
| Arka Bohemia Discus |
celý původ na stránkách KPCHP
VZPOMÍNÁME:
BESSY
* 17. 11. 1993 - † 18. 7. 2011 (17 let a 8 měsíců)
fenka - kříženec
Tato stará dáma je skutečně absolutní oříšek. I přes svůj věk dokáže být ještě velice aktivní. Bohužel již nějakou dobu vůbec neslyší, zubů už také nemá mnoho, přesto se jinak těší plnému zdraví. Díky svému handicapu je trochu bojácnější a nevrlá, ale my jí to odpouštíme, má na to nárok.
Ve svých dvou letech se nám (tehdy jako dětem) nepodařilo Bessy uhlídat a tak se stalo, že se jí narodila 2 krásná štěňátka. Úplně černá sametová fenka Dejsi a krásně strakatý černo-hnědo-bílý pejsek Gorby. Zatímco Dejsi putovala k jedněm hodným lidem, Gorbíček zůstal doma. Po tomto "neštěstí" byla Bessinka pro jistotu vykastrovaná.
Dne 18.7.2011 nás opustila milosrdnou injekcí u paní veterinářky. Již více jak 14 dní pořádně nejedla, ačkoliv na ní bylo vidět, že má hlad. Artroza v tlapkách jí již také dohnala a postupně ubývaly síly k aktivnímu pohybu. I přesto občas zavrtěla ocáskem nebo popoběhla.
Měla krásný a skutečně dlouhý život a nyní již v klidu odpočívá vedle svého syna Gorbíčka a naší malé Nicky.
GORBY
* 18. 9. 1995 - † 9. 2. 2011 (15 let a 5 měsíců)
pes - kříženec
Gorbíček je synem Bessinky. I on už je veterán, přesto stále velmi aktivní. Narozdíl od Bessy ještě pořád dobře slyší (ehm, ale jen když chce), zubů až také moc nemá a je jen o něco málo přívětivější. Naši ho již jednou tahali hrobníkovi z lopaty - Gorby měl veliké problémy s močovými kameny a musel pro svou záchranu podstoupit náročnější operaci. Teď ale běhá vesele dál, čůrá novým otvorem udělaným v bříšku a je v pohodě.
Bohužel jeho zdravotní stav se začal opět velice horšit a dne 9.2.2011 jsme se s ním nakonec museli napořád rozloučit. Paní doktorka ukončila jeho trápení milosrdnou injekcí. Dožil se úctyhodného věku a teď už si určitě ňufá v psím nebi s naší Nicky.
NICKY
* 23. 6. 2006 - † 2. 2. 2008 (1 rok a 7 měsíců)
fenka - kříženec kokršpaněla a knírače
Narodila se 23. července 2006 pod trnitým keřem v jedné pěkné zahradě ve Zlatníkách. Její maminka Peggy je černobílý kokršpaněl, i když určitě ne zcela čistý, tatínka pouze odhadujeme na místního malého bílého chlupáče velice podobného knírači.
Z pěti štěňat byla jako jediná černá a také jako jediná přežila zásah jednoho staršího člověka, co to již neměl v hlavě úplně v pořádku. A tak rostla sama, jenom s mámou a s námi. Možná proto, že nás znala od malička, nebylo pro ní po osmi týdnech odloučení od mámy nijak těžké.
Odvezli jsme si ji jednoho zářijového večera domů a od té doby nám dělala převážně jenom radost. Již v necelých třech měsících s námi ušla dlouhý výlet v Jizerských horách, velice brzy se naučila chodit podél koně a začala nás tak doprovázet na vyjížďkách. Její síla, odolnost a vytrvalost rostla závratným tempem. Ve svých 10ti měsících s námi šla Pochod Praha-Prčice…tedy ne z Prahy, ale ze Střezimíře…bylo to nějakých 26 km… a první věc, kterou po návratu domů udělala, bylo, že nám přinesla míček a chtěla ho házet! V tu chvíli jsme si pomysleli, že ten pes je snad cvok…jelikož většinu výletu běhala na volno, mohla mít v packách odhadem o polovinu víc, než jsme měli v nohách my.
Její láska k míčku, klacku nebo čemukoliv, co jsme jí byli ochotni házet, byla až chorobná. Vydržela klidně hodiny a hodiny… Nikdy jsme nevydrželi my tak dlouho, abychom zjistili její skutečnou hranici. Rychlost s jakou hozenou věc dohonila a přesnost, se kterou věc chytila ještě ve vzduchu, byla úžasná!
Stejně tak velice pěkně skákala, začali jsme uvažovat o agility. Nejdříve jsme s ní však na podzim 2007 absolvovali základní výcvik pod vedením zkušených instruktorek na cvičišti v Praze Hostivaři. Závěrečné zkoušky jsme udělali bez problémů. Nicky byla velice chytrá, hodná a poslušná fenka.
Pak ale přišel zatím ten nejhorší den v našem životě… 2. února 2008.
Vyprávění celého příběhu naleznete ZDE.
